Doutníky a zdraví

Jakákoli diskuze o doutnících a zdravotních rizikách s nimi spojená musí začít s uvedením faktu, že doutníky, vyrobeny ze stočených tabákových listů, jsou velice odlišné od cigaret, ve kterých je tabák nasekán a zabalen v papírových obalech. Zdravotní dopady cigaret jsou dobře známy a i doutníky, pokud nejsou správně užívány, mohou přivodit zdravotní následky, třebaže mnohem menší.

Především je důležité nevdechovat kouř do plic a také důsledně kontrolovat, jaký čas stráví doutník v ústech kuřáka – čím méně, tím lépe. Všichni znalci v tomto oboru silně doporučují, aby si kuřáci užívali doutníků jako kvalitního vína či likéru, jen lehce ochutnat, abychom si užili příchuť. Je třeba kouřit pomalu a nedržet doutník v ústech, pokud právě nekouříte (nezodpovědní kuřáci dokonce doutník odklepávají). Tento postup umocní požitek z aroma a příchutě a zredukuje riziko změnit Váš doutník ve žvýkací tabák, což je problém mnoha současných kuřáků. Studií, zabývajících se doutníky je podstatně méně, ale nejméně dvě stojí za zmínku:

1998: Národní institut pro studium rakoviny (USA) – 1998: The National Cancer Institute Monograph on Cigars

Kritici tabáku budou trvat na tom, že kuřáci poškozují své vlastní tělo, ale statistika z Americké chemické společnosti říká, že jen 25% kuřáků (s naprostým přehledem cigaret) nakonec onemocní rakovinou plic. Navíc v National Cancer Institute’s Monograph 9: Cigars – Health Effects and Trends (1998) – což je přehled ostatních studií, je prokázáno jak „smrtící“ doutníky jsou – ve skutečnosti nijak. A čtvrtá kapitola přímo porovnává úmrtí mezi nekuřáky a kuřáky ze všech příčin – bylo dokázáno, že rozdíl činí u kuřáků jednoho až dvou doutníků denně asi 2% oproti nekuřákům. Což v je v praxi číslo menší než statistická odchylka, tedy nelze říci, že by zde byl signifikantní rozdíl mezi kuřáky doutníků (1–2) a nekuřáky, v kontextu příčin úmrtí. Dokonce kuřáci 3–4 doutníků denně mají rozdíl asi 8% a kuřáci 5 a více doutníků 17% oproti nekuřákům. Všechna tato čísla jsou výrazně nižší než u cigaret. Kuřáci cigaret, kteří kouří více než 20 denně, což je balíček, dosahují téměř o 70% vyšší míry úmrtí než nekuřáci. Takže jaká jsou vlastně rizika pro kuřáky cigaret? Abychom tomu porozuměli, musíme znát celkovou pravděpodobnost úmrtí na rakovinu. Údaje ze statistického výzkumu a Národního ústavu pro výzkum rakoviny (USA) nám dávají poměrně přesný přehled pravděpodobnosti úmrtí na rakovinu v USA:

ve věku 35–50, pravděpodobnost úmrtí na rakovinu 0,18% až 0,94%;
ve věku 50–65, pravděpodobnost úmrtí na rakovinu 0,94% až 4,70%;
ve věku 65–80, pravděpodobnost úmrtí na rakovinu 4,70% až 13,97%;
ve věku nad 80 let, pravděpodobnost úmrtí na rakovinu 13,97% až 21,40%.

Toto jsou údaje z let 2001–2003 a tato čísla zahrnují jak kuřáky (22% populace), tak i nekuřáky (78%), takže se mohou lehce pohnout ve vztahu jen ke kuřákům či nekuřákům. Ale pokud čísla porovnáme v poměru populace 8:2, celkový rozdíl není příliš velký. Pokud použijeme údaje z výše uvedených zdrojů, zjistíme, že pro 35–50leté je celkový průměr populace (úmrtí na rakovinu) asi 0,18–0,94%, ale pro kuřáky doutníků (1–2 doutníky) je to 0,13 až 0,68% – z čehož vychází, že kuřáci doutníků mají menší šanci na smrt rakovinou. Pro kuřáky cigaret je číslo výrazně vyšší – mají asi 0,44–2,3% šanci na smrt rakovinou. Pro věkovou skupinu 50–64 je pro celou populaci šance na smrt rakovinou nejvíce 4,7%, pro kuřáky doutníků je číslo jen velmi mírně vyšší, a to 5,17% (a to je nejvyšší hranice). Pro kuřáky cigaret v této věkové skupině je šance na smrt rakovinou 2–10%, více než 2x horší než u nekuřáků, či kuřáků doutníků. U populační skupiny 65–80let hovoří čísla u celé populace o 4,7 až asi 14%. Pro kuřáky doutníků (1–2 doutníky) je rozdíl vůči celé populaci zcela marginální a jak říkal George Burns, on a Winston Churchill „kouřili a přežili své lékaře“. Pro kuřáky cigaret je v této věkové kategorii šance na smrt rakovinou od 8% k téměř 25%. Jenže je třeba si uvědomit, že 14% nekuřáků umírá také. Tento rozdíl je v pozdějším věku téměř mizivý a vzhledem k tomu, že v USA v roce 2003 byla průměrná délka dožití asi 77,5 roku, tak lze jen dodat, že v pozdějším věku jsou čísla fakticky stejná jak mezi kuřáky, tak i nekuřáky. Což nám jasně říká, že život sám přináší rizika, a i přestože procento úmrtí kuřáků cigaret bývá o jednotky procent vyšší, než u kuřáků doutníků či nekuřáků, stěží lze kouření označit za nákazu, která infikuje lidi po 2–4 dnech a pokud není léčena, způsobuje úmrtí v řádech týdnů. Situace se vlastně opakuje – stejně jako se cigaretové společnosti ve 20. století tvrdě ohrazovaly, že cigarety jsou zcela neškodné a nenávykové, tak dnes se anti-tabákoví fanatici snaží vyvolat paranoiu a vystrašit co nejvíce lidí.

V roce 2006 byla vypracována studie mj. o inhalaci tabákového kouře na Curie University.

Skupina francouzských zdravotnických výzkumníků z Curie University v Paříži vypracovala studii o efektech vdechování tabákového kouře, která byla publikována na podzim 2006. Pomocí 30 nekuřáků, 30 kuřáků doutníků nebo vodních dýmek a 28 kuřáků cigaret bylo testováno, jaký vliv mají různé druhy tabákového kouře na karcinogeny. Informace byly získány především z analýzy moči jednotlivých subjektů. Výzkumníci hledali především lidský protein, cytochrom, nazvaný P450-1A – důležitý enzym v kontextu změny kouře na karcinogeny. Výsledky ukázaly, že kuřáci cigaret měli tento enzym v mnohem větší míře (ukazatel aktivity 0,61), než nekuřáci (0,34) a kuřáci doutníků (0,27). Výzkumníci tedy zjistili, že kuřáci doutníků mají ještě lepší výsledky než nekuřáci, a to o více než 25%. Co to znamená? Výzkumníci konstatovali, že jedině cigaretový kouř je původcem aktivizace cytochromu P450-1A2 v těle kuřáka. Dále ovšem poznamenali, že spíše než druh tabáku tento faktor ovlivňuje druh kouření – tedy, že na vině bude pravděpodobně inhalace kouře (což se při kouření doutníku neděje). Studie, třebaže použila relativně malý vzorek obyvatelstva, ukázala podstatný rozdíl mezi kuřáky dýmek a doutníků na jedné a kuřáky cigaret na druhé straně. Vedlejším cílem studie byla také kalkulace výskytu kotininu v organismu, test, který určuje, zdali osoba kouřila tabák. Kotininové skvrny jsou způsobeny nikotinem, když prochází tělem a nekuřáci by měli mít hodnoty kotininu v moči méně než 10 nanogramů na mililitr (dle Foundation for Blood Research), lehcí kuřáci nebo pasivní kuřáci by měli mít hodnoty od 11 do 30 nanogramů na mililitr a těžcí kuřáci asi okolo 500 nanogramů na mililitr moči. Studie ukázala, že nekuřáci se se svými hodnotami blížili nulovým hodnotám nanogramů na mililitr, kuřáci doutníků (z nichž 11 bylo dříve silnými kuřáky cigaret) měli hodnoty okolo 24 nanogramů na mililitr a kuřáci cigaret se pohybovali od 72 až do 120 nanogramů na mililitr moči. Tato studie tedy jasně dokázala, že stopy kotininu byly v kuřácích dýmek a doutníků asi stejně velké jako u průměrného pasivního kuřáka, dle klasifikace Foundation for Blood Research. Je to další indikátor, že musíme důkladně odlišit kuřáky dýmek a doutníků od kuřáků cigaret. Dokonce i v očích lékařské komunity je rozdíl skutečný a vskutku dramatický. Takže hlavní rada? Kouříte-li doutník, neinhalujte prosím kouř.